[ Webhosting profitux.cz ]
Záhlaví stránky (Foglarweb – stránky o Jaroslavu Foglarovi)
foglarweb

| autor: Pavel Novotný | kategorie: RŠ a Stínadla | počet přečtení: 2616

Ze stránek nalezeného deníku III: Kašna

V třetím pokračování čtení nalezeného deníku se dozvíme, co pátrači objevili v kašně na Anenském plácku, kam byli posláni neznámým Vontem.


Ale jak se blížil ten čtvrtek, tak jsme se trochu báli. Bylo to přeci jen celý trochu divný a nezvyklý. A pak přišel ten den. Jeli jsme tam hned po vyučování, že ještě něco prolezem, ale pořád jsme mluvili o tom pánovi a byli jsme takoví napnutý, že nás nic nebavilo. Všimli jsme si ale, že během týdne většina plakátů s ježkem zmizela. Ve Zlaté na té zdi u kostela byly třeba už jen dva a tak. Trochu jsme se báli, když jsme brali za kliku toho domu v Kožný ulici. Byl tam! Zdálo se mi, že se trochu usmál, když nás viděl, ale nic neřek, jenom k nám natáh ruku. Každej jsme mu dali jeden list. Když si je bral, všimli jsme si vontskýho tetování na jeho prstech, bylo tam napsáno: VONT. Na každým prstu jedno písmeno. A pak nám řek: Kašna na Anenském plácku. A zase otočil a šel pryč. Vašek ho chtěl sledovat, ale já ne. Bylo mi to hloupý a taky bylo už moc hodin. Přišli jsme na ten sraz a tu hodinu jako minule a to bylo už dost pozdě. A tak jsme jeli domů. Strašně nás ale žralo, že nevíme, co je s tou kašnou a jaké tajemství skrývá a tak jsme si umanuli, že zítra tam musíme jet, kašnu prolézt a prozkoumat. V noci jsem ani nemoh spát, jak jsem z toho byl hotovej. Zdál se mi sen, jak se s Vaškem spouštíme do ňáký studny bez vody, snad za vontskou kronikou nebo dokonce ježkem v kleci a jak tam jsou chodby a najednou ten potetovanej chlápek přivede tlupu Vontů a voni nás zavřou do takový díry a to jsem se vždycky probudil celej zpocenej.

Ve škole Vašek říkal, že taky nemohl spát, že se nemůže už dočkat, že si musíme vzít provaz a baterku a kdoví, jestli se pro to, co kašna ukrývá vůbec dostaneme a jestli to vůbec bude v našich silách. Ale ukázalo se, že to bylo snažší, než se nám zdálo. Když jsme přijeli na ten plácek, tak tam stála takoyá kašna přiklopená takovou ozdobnou mříží. Znali jsme jí, už jsme si jí všimli dřív, ale to nás nezajímala, Teď jsme pozorně prohlédli mříž a potom ji otevřeli. Díra do kašny byla zakrytá plechem, ale šel nadzvednout. Překvapilo nás, že to žádná kašna nebyla, protože tam chyběla studna. Celý to stálo jen tak na zemi a byly tam naházený odpadky. Nakonec, když nikdo nešel, tak tam Vašek vlez. Hrabal se prej v těch odpadcích a potom našel na tom plechu, co tu kašnu kryl přilepenou krabičku. Já to neviděl, hlídal jsem a za Vaškem jsem zavřel ten poklop a mříž a dělal jako že nic. Vašek si tam svítil baterkou a tak to našel. V krabičce byly dva žlutý špendlíky a cédéčko. Rozjeli jsme se domů zvědaví, co na tom CD je. A co tam bylo? Fotky. Na nich Vontové, rozpadlý baráky, ňáká vontská bitva jak z knoflíkový války a zase omšelý domy, kluci a dokonce i holky v divnejch starejch oblečkách a potom nápisy na vratech a na zdi. Byly o vontskejch srazech, podepsaný různejma vontskejma partama. Napíšu je sem:

Sraz vontů 10.10.8617.00 tady. Konrád
Modrá hvězdo! Fandíme vám! Bdělé tváře
Nic nebude. Černé barety – a tuhou nakreslenej ježek v kleci
Prázdninové srazy každou středu v 16 hodin na Rváčově
Zdraví vás Lampión. Františkáni

No a hlavně pak tam byla ta reportáž. Byla to reportáž z televize Prima o tom, jak na výstavě o Jaroslavovi Foglarovi nějaký 4 Vontové ukradli ježka v kleci a deník pana Foglara. Napsali tam lístek, že pátý je zase mezi čtyřmi. Byla to snad vontská rada, která si přišla pro ježka v kleci? A jak se ježek dostal k panu Foglarovi? Copak Vontové léta vůbec neměli svůj znak? Otázky se nám honily hlavama. A potom tam taky ještě bylo, jak nějaký neznámý Vont jde ulicema a vypráví, co si myslí o tý krádeži a nějaký kluci tam lezli přes zeď a vypadali dost hustě jako ty na těch fotkách.

Kopie vontských fotografií
Fotografie z vontské historie

Pořád jsme na to koukali, hlavně na toho Vonta, co byl vidět jen zezadu, jestli to není ten pán, co nám dal to CD tak zvláštním způsobem. Ale asi to on nebyl. Možná byl jeden z těch, co ježka ukradli. Je jasný, že ve Stínadlech je spousta tajemství, který jsou dobře ukrytý a my je musíme objevit. Kdo ví, co se tam děje za večeru a po nocích, když už musíme bejt dávno doma, ale je asi jistý, že se pravej ježek v kleci, ne nějaká plastová nebo kovová hračka zase objevil, tomu nasvědčují ty plakáty s ježkem a nápisem Široko daleko, což nevíme, co přesně má znamenat, a i to že nám ten Vont dal CD s filmem, co ukazuje na ježka, z toho je prostě jasný, že se něco mele, že jde zase o ježka a teda asi i o Velký Vonství, i když jsme kromě toho pána žádnýho Vonta neviděli a Široko je možná někde daleko, a třeba i po smrti.

Co si o tom máme myslet, nevíme, furt o tom s Vaškem mluvíme a vymýšlíme různý teorie a představujeme si, jak to v uličkách Stínadel v noci tepe, jak Vontové vylejzaj jak krysy a bijou se mezi sebou o odznak Velkého Vontsví, toho ježka ukradenýho panu Foglarovi z muzea.

Nepřišli jsme na nic, ani na to, proč ten Tetovanej Vont, jak tomu pánovi říkáme, nám dal to CD a o co mu šlo a taky nás mrzelo, že o něm víc nevíme a že jsme ho tím vlastně ztratili, takže se od něj nic víc už nedozvíme, ale třeba ho ještě někde potkáme. Možná, že s tím i počítá. A ty žlutý špendlíky, co byly v krabičce s cédéčkem nosíme teď na bundách, protože když nám je dal Vont, jsme teda asi taky právoplatný Vontové, snad díky tý zkoušce s tím gingem, i když ve Stínadlech nebydlíme. A při další výpravě do Stínadel napíšeme křídou na ten dekl od kašny: Děkujeme!

Výše uvedený text zápisků nebyl jazykově nebo stylisticky upraven, foglarweb není jeho autorem. Ilustrační obrázky jsou z archivu webu a nebyly původní součástí deníku.