[ Webhosting profitux.cz ]
Záhlaví stránky (Foglarweb – stránky o Jaroslavu Foglarovi)
foglarweb

| autor: Václav Levý | kategorie: Zajímavosti | počet přečtení: 2820

Zelená říčka

U Zelené říčky, tedy potoku Belá v Tatrách, se po několik desítek let konaly letní tábory Dvojky. Do těchto míst Jaroslav Foglar též situoval část příběhu v románu Poklad Černého delfína.


Dlouho jsem se rozmýšlel, o čem bych sem na foglarweb napsal článek. Ale nedalo mi to velkou práci. Zelená říčka! Nikdy na ní nezapomenu, pořád jí budu vidět jako čtrnáctiletý kluk dole pod Kriváněm. Vůbec se Dvojce nedivím, že tam strávila tolik let a Jestřábovi, že napsal tu píseň Pod Kriváněm hučí říčka...

Fotografie peřejí na potoku Belá
Zelená říčka

Ale dost té sentimentality a nyní něco prakticky vědeckého z wikipedie: Zelená říčka se ve skutečnosti jmenuje Belá podle bílé pěny tvořící se v peřejích. Odvodňuje Koprovskou a Tichou dolinu na západním okraji Vysokých Tater a východním okraji Západních Tater. Říčka je dlouhá 23,6 km od svého vzniku soutokem Tichého a Koprovského potoka až k nádhernému širokému ústí do Váhu v Liptovském Hrádku. Průměrný průtok činí něco kolem necelých čtyř metrů krychlových za sekundu, nejnižší sotva půl metru za sekundu, ale teď se podržte, to mě teda fakt překvapilo, nejvyšší průtok říčky je 179 metrů krychlových za sekundu! Teplota vody je většinou na 4,5 stupně Celsia a nikdy nepřesáhne deseti stupňů Jaromíra (jak by řekl Rychlonožka).

Fotografie vodopádu
Kmeťský vodopád nedaleko Zelené říčky

Když jsem říčku poprvé uviděl a ráchal se na jejím břehu za okrajem národního parku Vysoké Tatry, ještě jsem si nebyl moc jistý, jestli to je fakticky ta Zelená říčka z Pokladu Černého delfína. Až doma jsem se opravdu přesvědčil. Ten pohled na Tatry a na Kriváň je fantastický, říčka je nádherná i ve městě, v Liptovském Hrádku, tam přes ni vede most, říčka se tam neskutečně rozlévá a není tam vyšší než nějakých deset centimetrů a teče si tam tak nějak v klídku. No, když tam zrovna není ten obrovský průtok, ty povodně.

Fotografie Tater
Pohled na Tatry

Musím závidět Jestřábovi, že tam prožil nějakých čtyřicet let. To místo je jedno z nejúžasnějších, které jsem kdy viděl. Nezávidím těm, co se chlubí, jak byli Chorvatsku nebo někde ve Středozemí a kecají, jak se celý týden váleli na pláži a opalovali se. Někteří lidé ten syndrom mají a nedokážou pochopit, že někomu by se to nelíbilo a raději jezdí vodu nebo do hor – nebo k Zelené říčce. A nejenom Zelená říčka, ale i Tatry jsou tak nádherné! Prý je to jedno z nejkrásnějších pohoří na světě – a je to pravda a drží důležitý primát! Nemá totiž žádné předhůří, takže hned z nížiny se zvedá pár kiláků do nebe. Plesa a potoky a vodopády jsou tam tak čisté, jak jsem tenkrát nikdy neviděl a stejně čistou vodu jsem viděl pak už jen na jednom jediném místě – asi čtyři kilometry vzdušnou čarou od kompa, u kterého sedím, uprostřed lesa v rybníku, který zná tak deset patnáct lidí, kteří ho nijak nezasviní a i jeho potok teče hodně daleko úplně čistý. Zatímco Belá se skautům zdála lehce do zelena, ten náš potok je zase do červena...

Určitě se na Zelenou říčku někdy podívejte! Je to zážitek na celý život!

Seznam použité literatury

  1. Belá (přítok Váhu). In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2009-08-29].