[ Webhosting profitux.cz ]
18. 8. 2010 (16:11) | kategorie: Bibliografie | autor: kubino | Tisk

Řásnovská pouť

Dlouho jsem přemýšlel, o které knize bych mohl pátrat. Odpověď jsem dostal z nenadání. Můj kamarád nedávno dočetl knihu Tajemná Řásnovka a s radostí mi jí doporučil. Já jsem jí také četl, ale to už bylo dlouho, a tak jsem se rozhodl, že si jí přečtu znovu. Ze začátku jsem si dal cíl, musím o této knize zjistit co nejvíce, a to jsem dodržel. Hned při četbě této knihy jsem si vypisoval názvy ulic a ty jsem potom hledal na mapě, žádná z nich ale neexistovala. Ani to mě neodradilo. V městské knihovně na Staroměstské jsem v regálu s Foglarovkami objevil knihu s titulem Jestřábí perutě od Václava Noska – Windyho. Pro toho, kdo by ho neznal, jenom připomenu, že psal ediční poznámky ke všem Foglarovkám, které vycházeli v Olympii. Dokonce se i osobně znal s Jaroslavem Foglarem, a všechno v knize vylíčil. Asi tak v půli knihy jsem narazil na jeden odstavec, který se týkal Řásnovky.

ŘásnovkaŘásnovka

Cituji: „Odkud se vzal ten zvláštní název Řásnovka? Výpravy malého Járy Foglara do temných uliček staré Prahy začínali na „Rozdělovací třídě“, jak si ve své fantazii pojmenoval Revoluční třídu. Téměř na prahu těchto výprav byla poblíž nábřeží u Anežského kláštera ulička s plynovými lampami a tajemným názvem – jmenovala se (a dodnes se tak jmenuje) Řásnovka.“ [JP, str. 88].

Řásnovka, Staré město - Praha 1Řásnovka, Staré město - Praha 1

Jak už jsem se zmiňoval, na knihu jsem narazil v knihovně na Staroměstské. Ulice Řásnovka byla ode mě vzdálená několik ulic. Řekl jsem si, že když už jsem tady, tak proč se tam nepodívat. Opustil jsem tedy knihovnu a vešel do sychravého studeného Starého města. Přešel jsem Dvořákovo nábřeží a vzhlédl z Čechova mostu na Vltavu, poté jsem se vydal dál. Ulice ode mě nebyla daleko. Přešel jsem ulici Na Františku, kde mě potkalo překvapení. Spatřil jsem autobusovou zastávku. Chtěl jsem se podívat, jestli by se nenašel nějaký autobus, který by pak jel mým směrem. V tu chvíli jsem si všiml, že zastávka nese název Řásnovka. Úplně jsem zapomněl na autobus a pořídil jsem několik fotek. Poté jsem se vydal hledat samotnou ulici s tak tajuplným názvem. Pátrání bylo více než těžké. Každý z vás by si řekl, že najít jednu ulici není přece nic těžkého, ale věřte tomu, že najít Řásnovku, pokud zde nebydlíte, je velmi složité. Nechtěl jsem se ptát lidí, kde to je, chtěl jsem si to pátrání vychutnat. Pátral jsem už asi půl hodiny, to jsem zrovna procházel Klášterskou ulicí. Celou cestu se za mnou plazil hlouček chlapců. Napadlo mě, co kdyby to tak byli stínadelští Vontové. Možná se budete smát, ale při tom pomyšlení, jsem sebou tak divně zatřásl. Stál jsem zrovna před magistrátem hlavního města Prahy, a se zaujetím jsem si celou budovu prohlížel. Hned napravo od vchodudo budovy štukovali zedníci obytný domek. Šel jsem se podívat blíže a to co jsem spatřil, mě velmi potěšilo. Hned vedle zednického lešení byl vchod do malé uličky, ano byla to ona, ta Foglarova Řásnovka. Ulice se všelijak kroutila, nebyla ani moc dlouhá, zato byla velmi úzká, měla asi tak tři metry na šířku. V této šikmé ulici na vás okolní domy působili tak nějak podivně, vůbec se Foglarovi nedivím, že ho tato ulice zaujala. A ještě na něco jsem přišel, v ulici byly a jsou dodnes plynové lampy, nevím, jestli plynové, ale rozhodně tak vypadaly. Celá ulice začínala v ulici Klášterská a končila na náměstí Haštalském. Samozřejmě jsem pořídil několik zajímavých fotek, ty si můžete prohlédnout v tomto článku. Tak a tímto končila moje pouť, zamířil jsem na stanici metra Náměstí republiky a jel domů vstříc svým povinnostem.

Použitá literatura

[JP] V. Nosek: Jestřábí perutě, 1. vyd., Praha, Olympia, 1999. ISBN 80-7033-618-8.

Jaroslav Foglar
Info o stránkách a kontakt
Vytvořil Pavel Novotný © 2005 - 2015