[ Webhosting profitux.cz ]
29. 7. 2014 (13:23) | kategorie: Bibliografie | autor: Paja | Tisk

Poklad Černého delfína

Kamarádi Standa a Lojzek hledají každý víkend dobrodružství. Jednou se vypraví z Vinohrad do staré Prahy. U Jilské ulice uvidí, jak jeden chlapec prchá před jinými pěti hochy. Pomohou mu a následně se dozví, že je členem turistického oddílu z Radlic, který zde hraje noční hru.

Rádce Modré družiny je pozve na návštěvu do klubovny a Standa s Lojzkem se později stanou členy oddílu. Jsou nadšeni pro každou oddílovou činnost a hoši v družině jim slíbí přečíst kroniku. Tu jim má dát kronikář Jindra, který se jim však přizná, že ji ztratil při hře na Starém Městě.

Standa s Lojzkem mu slíbí, že družině nic neprozradí a že mu pomohou při pátrání. Jejich pátrání však je dlouho neúspěšné. Jednou však náhodou zjistí, že kroniku má nějaký Mlejnek. Domluví se s jeho sestrou, která jim jí přinese. Jsou však zrazeni a Jarka Mlejnek získá knihu zpět. Kvůli tomuto neúspěchu se spolu pohádají a jejich vztek vyvrcholí na Vánoční besídce. Po Vánocích se Standa rozhodne opustit Modrou družinu a přejde do Žluté. Jindra se, po zjištění jejich rozepře, přiznává ke ztrátě kroniky vůdci Zdeňkovi.

Na jaře oddíl podniká velkou Robinzonádu, na které začne velká hra Poklad Černého delfín. Ta bude pokračovat i na táboře.

Standa dále pátrá po kronice a vystopuje skrýš Jarky Mlejnka. Podaří se mu z ní kroniku ukořistit. Cestou do klubovny potká v elektrice Zdeňka, který si kroniku převezme a přeje si, aby se o ní nikomu nezmiňoval.

Jaro se zvolna mění v léto a s ním přichází tábor na Slovensku na Zelené říčce. I tam pokračuje Poklad Černého delfína a při jednom úseku se náhodnou potkávají Lojzek a Standa. O samotě si vše vysvětlí a usmíří se.

Tábor končí a s ním i dlouhodobá hra. Každá družina na závěr získává, jako ceny, dvě nové kroniky. Jen Modrá má místo jedné čisté svou starou, kterou Jindra ztratil. Hoši se nakonec od Zdeňka dozvědí, že díky jejich ztracené kronice vznikne na Starém Městě nový turistický oddíl.


Příběh knihy Poklad Černého delfína je inspirován činností Jestřábova oddílu, podobně jako tomu bylo u románů Pod junáckou vlajkou a Devadesátka pokračuje. Vznikl ovšem později, v jiné době, kdy skauting nebyl povolen a oddíl (skutečný i románový) byl turistickým oddílem radlické tělocvičné jednoty.

Dlouhodobá hra Poklad Černého delfína také nebyla vymyšlena jen pro knihu, ale oddíl ji hrál, dokonce třikrát (1952, 1958, 1963) [1, str. 91]. Stejně tak tábořiště u Zelené říčky pod Kriváněm bylo skutečné, jen v mapě bychom tento vodní tok našli pod jménem Belá [2, str. 98].

Byť text je důsledně psán apoliticky, přesto malou stopu naznačující dobu vzniku lze nalézt. V šesté kapitole se dozvídáme, že „(…) Lojzek byl v méně příznivé situaci. Jeho otec byl doktor práv, ale z dřívějšího zaměstnání ho pro jeho smýšlení propustili a nyní pracoval jako pomocný stavební dělník. Vydělal si o mnoho peněz méně než dřív, práce se mu nelíbila, velmi ho namáhala, a tak byl rozzlobený na celý svět. (…)“ [3, str. 20]. O kousek dále ještě Lojza říká: „U nás bylo peklo! Táto říkal, že na výlety můžu chodit s kamarády sám a nepotřebuju k tomu žádný oddíl, že je v tom beztak zase jen samá politika a hrom aby do všeho praštil. (…)“ [3, str. 21].

Obálka 1. knižního vydání Pokladu Černého delfínaObálka 1. knižního vydání Pokladu Černého delfínaPlátěné desky 1. knižního vydání románu Poklad Černého delfínaPlátěné desky 1. knižního vydání románu Poklad Černého delfína

Dobrodružná kniha v sobě nese i návody pro oddílovou činnost. Lze v něm vysledovat jak a za co bodovat, pravidla her, psaní kronik, pojmenovávání oddílových míst, hodnocení programu, výrobu oddílových nálepek a peněz, aktivity v tělocvičně a v neposlední řadě i dlouhodobou hru [4, str. 430]. V době, kdy kvalitních příruček byl nedostatek, tomuto účelu kniha skutečně dobře posloužila [1, str. 91].

Rukopis Pokladu Foglar dokončil v roce 1959. SNDK (Státní nakladatelství dětské literatury), kterému ho nabídl, vydání knihy odmítlo. V časopise Pionýr (roč. 6, č. 5) se toho roku objevila pouze jedna kapitola (V Červených skalách) knihy. Další kapitolu (Talíře pro náčelníka) otisklo ABC v roce 1964 (roč. 8, č. 11) [1, str. 91].

První knižní vydání je tak až z roku 1966 od Bloku. Vázanou knihu v bílých plátěných deskách s přebalem ilustroval Milan Zezula. V závěru knihy je osm stránek věnováno popisu několika her a radám, jak se stát platným členem oddílu [5]. Do svazku byla také vkládána soutěž Hledáme Poklad Černého delfína [1, str. 92].

Obálka 2. knižního vydání Pokladu Černého delfínaObálka 2. knižního vydání Pokladu Černého delfínaPlátěné desky 2. knižního vydání románu Poklad Černého delfínaPlátěné desky 2. knižního vydání románu Poklad Černého delfína

Druhé vydání je také od Bloku. Vyšlo v roce 1971 a od prvního se liší rozměrem a obrázkem na přebalu. Ilustrace jsou opět od Milana Zezuly [6]. Kniha je opět doplněna popisy několika her a radami, soutěž již vkládána nebyla [1, str. 92]. Přestože náklad druhého vydání byl větší než prvního, je toto vydání vzácnější, neboť velká část nákladu byla na pokyn ÚV SSM stažena z prodeje a sešrotována [1, str. 92].

Ve Slovíčku, příloze Svobodného slova, byla v květnu 1983 otištěna kapitola V Červených skalách [1, str. 93].

Třetí knižní vydání vyšlo jako třetí svazek v edici Touha nakladatelství Atos v roce 1991. Knihu doprovodily ilustrace Břetislava Charwota. Na konci najdeme opět popis několika her [7].

Obálka 3. knižního vydání Pokladu Černého delfínaObálka 3. knižního vydání Pokladu Černého delfínaObálka 6. knižního vydání Pokladu Černého delfínaObálka 6. knižního vydání Pokladu Černého delfína

Nakladatelství Olympia vydalo Poklad Černého delfína celkem pětkrát (tři vydání a dva dotisky) [8]. Kniha byla nově ilustrována, včetně obálky, Gustavem Krumem [3].

Poklad Černého delfína se také dočkal rozhlasového zpracování. Již v roce 1967 byl vysílán o prázdninách jako četba na pokračování. V této tradici pokračuje i Český rozhlas, který několikrát zařadil adaptaci příběhu, čtenou Alfredem Strejčkem, v pořadech Rádio na polštář a Domino [1, str. 92].

Dlouhodobou hrou Poklad Černého delfína byl inspirován krátký film Tábor Černého delfína (23 min). Natočil ho v roce 1966 režisér Hynek Bočan na táboře Jestřábova oddílu, který byl příznačně pojmenován „Tábor s kamerou“. Film začíná anketou mezi dětmi o letních táborech a dobrodružství, později již kamera sleduje táboření pražské Dvojky [1, str. 92].

Rok vydáníTyp vydáníNakladatelství
1959časopisecké vydání (Pionýr)Mladá fronta
1964časopisecké vydání (ABC)Mladá fronta
19661. knižní vydáníBlok
19712. knižní vydáníBlok
1983časopisecké vydání (Svobodné slovo-Slovíčko)Melantrich
19913. knižní vydáníAtos
19964. knižní vydáníOlympia
19985. knižní vydáníOlympia
20001. dotisk 5. vydáníOlympia
20022. dotisk 5. vydáníOlympia
20076. knižní vydáníOlympia

Použitá literatura

[1] V. Nosek: Jestřábí perutě, 1. vyd., Praha, Olympia, 1999. ISBN 80-7033-618-8.

[2] J. Foglar: Život v poklusu, 3. upravené a doplněné vyd., Praha, Olympia, 2005. ISBN 80-7033-879-2.

[3] J. Foglar: Poklad Černého delfína, 6. vyd., Praha, Olympia, 2007. ISBN 978-80-7033-998-5.

[4] I. Jirásek (editor): Fenomén Foglar, 1. vyd., Prázdninová škola Lipnice, Praha, 2007. ISBN 978-80-239-9736-1.

[5] J. Foglar: Poklad Černého delfína, 1. vyd., Brno, Blok, 1966.

[6] J. Foglar: Poklad Černého delfína, 2. vyd., Brno, Blok, 1971.

[7] J. Foglar: Poklad Černého delfína, 3. vyd., Praha, Atos, 1991. ISBN 80-900085-7-7.

[8] Poklad Černého delfína, [online], dostupné z <http://www.foglarovec.cz/poklad-cerneho-delfina/>, [cit 2014-07-29]

Jaroslav Foglar
Info o stránkách a kontakt
Vytvořil Pavel Novotný © 2005 - 2015