[ Webhosting profitux.cz ]
31. 7. 2014 (15:17) | kategorie: Bibliografie | autor: Paja | Tisk

Tajemná Řásnovka

Jindra Sochor se rozhodne k útěku z domova. Vede ho k tomu chování otce i řeči chemikáře o propadnutí. Jede elektrikou a náhodou vystoupí ve čtvrti s tajemným názvem Řásnovka. Všímá si, že mnoho chlapců a děvčat se věnuje zvláštní hře Fan-Tan. Při dalším útěku náhodou natrefí na hochy zakládající klub Mladého hlasatele. Projeví zájem o takový klub a je na zkušební dobu přijat. Večer se ještě připlete ke dvěma výrostkům, kteří cosi ukrývají. Je jimi chycen, ale podaří se mu utéct.

Druhého dne Jindra nachází „místo šťastného rozhodnutí“. Nazve tak slepou ulici, kde ho napadne, že dojde za třídním Holasem a vše mu vysvětlí. To učiní a Holas situaci doma urovná. Otec však rozhodne, že Jindra musí nechat školy a jít do učení. Ten si najde v Řásnovce místo v truhlářské dílně. Spolu s ním tam jsou ještě dva učednici – Vilda a Finťula, ve kterém pozná jednoho z výrostků. Brzy se dozví, že druhý, Lipek, se učí v automechanické dílně a oba si onehdy schovávali části motorky.

Jindra se plně zapojuje do klubovní činnosti. Nastane také první roztržka, když se hoši pohádají kvůli názvu klubu. Napětí mezi Jindrou a vedoucím Vildou zůstává i během dalších akcí klubu a vrcholí na výpravě, kde hádka skončí odchodem Vildy z klubu. Vedoucím se stává Jindra a klub přijímá název Stráž Řásnovky. Stále však nemají klubovnu. Nalézají ji v podkroví domu, kde bydlí člen klubu Otík.

Při jedné toulce hoši zaslechnou volání o pomoc. Zachrání topícího se chlapce Dušana a pomohou tak bezradnému Baldovi. Oba vstupují do klubu. Stráž Řásnovky pořádá v jedné zapadlé ulici závody na dřevěných vozíčkách. Akci však překazí Finťula s Vildou, když před závodníka Alexe vjedou s dvoukolákem. Chlapci zraněného dovedou k lékaři a později ho přijmou do klubu. Ten je zavede k sobě domů, kde má velký funkční model železnice. Chodí sem vícekrát, ale jednou Balda ukradne Alexovi budík. Přijde se na to a klub opustí nejen Balda, ale i Alex a Dušan.

Po Vánocích je klub vypovězen z dosavadní klubovny. Novou se jim podaří nalézt ve stájích u chlapce s přezdívaného Koníček, který se po několika schůzkách ke Stráži Řásnovky přidává.

V novinách se objevuje zpráva o Fan-Tanu. Ovšem jako jeho autor je uveden někdo jiný, než koho Jindrovi říkali hoši v klubu. Skutečný vynálezce hry, Tonda Menčík, prosí klub o pomoc. Jedna průmyslová firma má totiž zájem Fan-Tan vyrábět a autor od ní obdrží velké peníze. Stráži Řásnovky se podaří získat důkaz, sešit s pravidly Tondy Menčíka, který mu byl ukraden. V novinách je publikována oprav a Tonda získává peníze za hru, které věnuje na stavbu nové klubovny.


Přestože se Jaroslav Foglar nechával rád fotografovat v ulici Řásnovka na Starém Městě v Praze, románová čtvrť Řásnovka měla svůj vzor patrně jinde. V knize se dozvídáme, že čtvrť je protkaná mnoha železničními tratěmi. Tomuto popisu by odpovídaly pražské čtvrtě Vršovice, Smíchov, Libeň, Vysočany nebo Holešovice.

Tajemnou Řásnovku (pracovní název Stráž Riegrovky, později Stráž Řásnovky) začal Jaroslav Foglar psát v roce 1949 [1, str. 75]. Bylo to v době, kdy již éra klubů Mladého hlasatele a Vpředu nenávratně skončila. Foglar již nepracoval v redakci, ale ještě nebyl nedobrovolně zaměstnán jako vychovatel v internátu. Přes relativně více času na psaní však příběh nevznikal snadno a Jestřáb ho dokončil až v lednu 1952 [1, str. 79]. Práce na knize, která měla malou naději na publikaci, patrně Jestřábovi nešla moc od ruky.

Děj příběhu se vrací o několik zpět, do doby rozkvětu čtenářských klubů. Tato kniha ale není jen nostalgickým vzpomínáním, dobrodružný příběh má v sobě všechno, co předchozí foglarovky [2, str. 88]. Popis činnosti Stráže Řásnovky mohl posloužit i jako námět k činnosti dalším klubům.

Obálka 1. knižního vydání Tajemné ŘásnovkyObálka 1. knižního vydání Tajemné ŘásnovkyObálka polského vydání Tajemné ŘásnovkyObálka polského vydání Tajemné Řásnovky

Nabídka rukopisu SNDK (Státní nakladatelství dětské literatury) se nesetkala s kladnou odezvou. První knižní vydání přišlo až po 13 letech od dopsání rukopisu v roce 1965. O novou foglarovku projevilo zájem brněnské nakladatelství Blok. Kniha s ilustracemi Milana Zezuly byla vázána v světlešedých plátěných deskách a měla barevný přebal [2, str. 88 – 89].

V roce 1967 se kapitola Klubovna u půdy objevila v časopise Zálesák. V březnu dalšího roku, byla pod názvem Klub Heňka Sochora vydána v Polsku [2, str. 89].

Druhé knižní vydání z roku 1970 vyšlo opět u Bloku. Oproti prvnímu mělo dvojnásobný náklad, ale bylo bez ilustrací [2, str. 89].

I potřetí vydal Tajemnou Řásnovku Blok. Jde o ne moc úpravnou brožovanou knihu, ve které jsou navíc další příběhy od jiných autorů. Na obálce není Foglarovo jméno vůbec napsáno. V knize jsou užity obrázky z prvního vydání, ilustrace na obálce je nová, opět od Milana Zezuly [3].

Obálka 3. knižního vydání Tajemné ŘásnovkyObálka 3. knižního vydání Tajemné ŘásnovkyObálka 4. knižního vydání Tajemné ŘásnovkyObálka 4. knižního vydání Tajemné Řásnovky

Čtvrté knižní vydání vyšlo v Olympii v rámci edice Sebrané spisy Jaroslava Foglara v roce 1994. Knihu včetně obálky ilustroval Marko Čermák [4]. Ve stejné úpravě, pouze s malými změnami (reklamy, cena, ediční poznámka, seznam foglarovek), bylo provedeno i páté, šesté a sedmé vydání [5].

Od roku 1995 se Tajemná Řásnovka také šíří rozhlasovými vlnami v podání Alfreda Strejčka [1, str. 90].

Fan-Tan

Jak to bylo doopravdy se hrou Fan-Tan, existovala? Jestřáb kdysi četl časopis, ve kterém bylo napsáno, že námořníci hrají hru Fan-Tan. Marně však hledal nějaké další informace o ní a tak si pravidla vymyslel sám. Později se hrála na táborech, ale díky velkému počtu možných kombinací hra trvala několik dní a téměř nikdy se nedohrála. Protože to však nebyla původní hra Fan-Tan, nazval ji Foglar Válka v Tichomoří.

Po čase hra zmizela a Foglar si na ní vzpomněl až při tvorbě knihy Tajemná Řásnovka. Dokonce se dostala i do Rychlých šípů, kde se ji pokoušelo ukrást Bratrstvo kočičí pracky. Mnoho čtenářů se pak ptalo Jestřába po skutečných pravidlech, ale on hru nemohl najít. Až jednou ji náhodou našel Jestřábův přítel Ing. Jiří Raba. Foglar se k ní vrátil a snažil se vylepšit určité slabé místo v původních pravidlech. Práce se mu však nedařila a Fan-Tan zůstal nedokončen. Někteří výrobci her pro děti se s ním pokoušeli uzavřít smlouvu na sériovou výrobu, ale on váhal, protože si asi nebyl jistý, zda by stačil pravidla upravit [6, str. 46 – 47].

Rok vydáníTyp vydáníNakladatelství
19651. knižní vydáníBlok
1967časopisecké vydání (Zálesák)Svazarm
1968polské vydáníNasza Ksiegarnia
19702. knižní vydáníBlok
19903. knižní vydáníBlok
19944. knižní vydáníOlympia
19975. knižní vydáníOlympia
19996. knižní vydáníOlympia
2001dotisk 6. vydáníOlympia
20057. knižní vydáníOlympia

Použitá literatura

[1] M. Zapletal: Záhady a tajemství Jaroslava Foglara, 1. vyd., Praha, Knižní klub, 2007. ISBN 978-80-242-1902-8.

[2] V. Nosek: Jestřábí perutě, 1. vyd., Praha, Olympia, 1999. ISBN 80-7033-618-8.

[3] J. Foglar: Tajemná Řásnovka, 3. vyd., Brno, Blok, 1990. ISBN 80-7029-021-8.

[4] J. Foglar: Tajemná Řásnovka, 4. vyd., Praha, Olympia, 1994. ISBN 80-7033-301-4.

[5] Tajemná Řásnovka, [online], dostupné z <http://www.foglarovec.cz/tajemna-rasnovka/>, [cit 2014-07-29]

[6] J. Raba: Jaroslav Foglar v hádankách a vzpomínkách, 1. vyd., Praha, Ostrov, 2005. ISBN 80-86289-43-5.

Jaroslav Foglar
Info o stránkách a kontakt
Vytvořil Pavel Novotný © 2005 - 2015