[ Webhosting profitux.cz ]
2. 8. 2014 (18:43) | kategorie: Bibliografie | autor: Paja | Tisk

Chata v Jezerní kotlině

Pavel přichází o svého otce boxera, který zemřel v průběhu zápasu. Chlapec s maminkou se stěhuje do jejího rodiště Spálených mlýnů. Místní hoši ho však nepřijímají vlídně, zvláště pak Lojza Rezek. Pavel si zvyká na osamělé toulky a při jedné takové nachází místo, jež nazve Jezerní kotlinou. Během další výpravy zjišťuje, že místo navštěvuje i někdo jiný – spolužák Ludva Grygar. Ten mu nakonec nabídne přátelství a tak začnou chodit do Jezerní kotliny společně.

Ludvík je znám svou tlustou knihou, kterou nosí při sobě. Později Pavlovi prozradí, že do ní píše vlastní dobrodružný příběh o indiánech. Pavel ho dokonce přistihne oblékat si indiánské roucha – Ludva jen nepíše, ale i sám některé pasáže prožívá.

Pavel jednou nachází vzkaz, že boj je započat. Místo podpisu je tam jen slovo Tarantule. V jedné deštivé noci se k Pavlovi do bytu dobývá podivný muž. Chce knihu a pořád mluví o nějakém náhrobku.

Ludva dostane nový nápad – postavit si v Jezerní kotlině chatu z potravinářských bedniček. Hoši se vrhají na jejich sbírání, to nezůstane nepovšimnuto chlapci z Tarantule. Jednou Pavel zjistí, kde mají schůzi. Vypraví se tam a zjistí, že je vede Lojza Rezek. Z party neznámých se stanou známí ničemové.

Při potulce v Jezerní kotlině hoši náhodou objeví náhrobek s křížem, pod kterým však nic není. Pavlovi začíná docházet, jaký kříž chtěl onen neznámý muž vidět.

O prázdninách se hoši přestěhují do Jezerní kotliny. Dodělají chatku a užívají si volna. Na podzim se v kotlině objeví nové kvítí se zvláštní vůní. Aby mohli být hoši v kotlině déle, opatří Ludva kolo a jezdí na něm. Protože přes skály by neprojeli, schovávají ho na půli cesty v jeskyni. Jednou je však ukradeno. Náhodou však zloděje ve městě spatřil Ludvův kamarád Filip. Kolo tedy získají zpět a zjistí, že zlodějem byl Lojza Rezek. Filip se však stane problémem v přátelství mezi Ludvou a Pavlem. Ludva začne kamarádit pouze s ním a ani do Jezerní kotliny nemá zájem jít. Dokonce kouří. Pavel tedy chodí do Jezerní kotliny sám a náhodou zjistí příběh z dávné minulosti o chlapci Dernetovi, který také chodil do Jezerní kotliny. Po tragické smrti svého kamaráda se však zbláznil. Byl to onen Dernet, který bydlel v tomtéž domě jako Ludva.

Pavel se dozvídá, že Ludva je v nemocnici a že chce, aby ho navštívil. Vydá se za ním a uvidí ho velmi zesláblého. Ludva ho prosí, aby mu slíbil, že s ním ještě jednou půjde do Jezerní kotliny. Pavel slibuje, přestože podle lékařů je naděje na přežití minimální. Ludva se však díky své vůli uzdraví a opět začne s Pavlem kamarádit a navštěvovat Jezerní kotlinu.


Román o chlapeckém přátelství zasazený do krásné přírody. Na rozdíl od míst v jiných foglarovkách, v případě Jezerní kotliny je znám její skutečný vzor – lom Amerika na Berounsku.

V příběhu nacházíme konkrétní nápady pro volný čas (stavba chatky z bedniček), ale i jistou, nenásilnou, propagaci zdravého životního stylu (cvičení, odpor ke kouření). Své místo má i obdiv krásy přírody a určité prvky tajemna [1, str. 426].

Chatu v Jezerní kotlině Foglar začal psát pro nakladatelství Kobes v průběhu tábora roku 1939. Dokončil ji během srpna na jednom ze svých oblíbených míst – zídce v uličce Na Kleovce. Ještě téhož roku o Vánocích byla kniha na pultech knihkupců [2, str. 59].

První knižní vydání bylo ilustrováno Mariquitou (Miroslav Hrivorij, Ukrajinec, který emigroval před bolševiky do Československa) a dále obsahovalo čtyři kvaše od Zdeňka Buriana. Také přebal byl od něj [2, str. 60]. Je známo osm provedení celoplátěných a poloplátěných desek [3].

Obálka 1. knižního vydání Chaty v Jezerní kotliněObálka 1. knižního vydání Chaty v Jezerní kotliněPoloplátěné desky 2. knižního vydání Chaty v Jezerní kotlině Poloplátěné desky 2. knižního vydání Chaty v Jezerní kotlině

Druhé vydání následovalo brzy, v roce 1940. Provedení je podobné prvnímu, odlišuje se zejména předsádkou s kosočtvercovým motivem. Stejně jako první, ani toto vydání není označeno číslem nebo rokem [2, str. 60]. Desky byly pouze poloplátěné, ale lze je nalézt až ve dvanácti variantách [3]. O rok později byla kniha ještě dotištěna [3].

Roku 1941 vytvořil Kobes sešitovou edici Knihy táborového ohně (KTO). Po Hoších od Bobří řeky vyšla v této úpravě v sešitech č. 10 až 19 také Chata v Jezerní kotlině. Nakladatel dodával případným zájemcům originální desky (známy dvě varianty [3]), do kterých si šlo sešity svázat. Třetí knižní vydání vzniklo z části nákladu sešitů, které Kobes svázal sám [2, str. 60 - 61].

Čtvrté knižní vydání je ještě také od Kobese, ale vzniklo až po válce, v roce 1946. Je ilustrováno Bohumírem Čermákem, na přebalu je původní Burianova ilustrace [2, str. 61]. Také motiv na deskách je jiný [3].

V době, kdy u nás foglarovky nevycházely, dočkala se Chata publikace v Polsku. Vyšla v roce 1960 v nakladatelství Nasza Ksiegarnia. České vydání přišlo až v roce 1967 v časopisech edice Karavana [2, str. 61 - 62].

Obálka 5 knižního vydání Chaty v Jezerní kotliněObálka 5 knižního vydání Chaty v Jezerní kotlině

Páté knižní vydání (v tiráži chybně uvedeno čtvrté) vzniklo o dva roku později v Mladé frontě, brožovaná kniha byla ilustrována Ervínem Urbanem [4].

Poté opět přišla odmlka a Chata v Jezerní kotlině vyšla až v roce 1988, a to hned ve dvou nakladatelstvích – Olympia a Albatros. Vydání v Albatrosu vycházelo z časopisů Karavana, bylo doplněno o několik Čermákových ilustrací z komiksu. Tiráž chybně uvádí rok 1989 a páté vydání (správně šesté). Sešit byl ve stejné úpravě dotištěn v roce 1989. Olympia vydala brožovanou knihu s ilustracemi i obálkou Marko Čermáka v závěru roku 1988. Šlo o sedmé knižní vydání, tiráž opět chybně uvádí šesté. Knihy v obou nakladatelstvích dosáhly vysoké hodnoty výtisků – Albatros 150 000 + 90 000 dotisk, Olympia 123 000 výtisků [2, str. 62].

Obálka 6. knižního vydání (sešit) Chaty v Jezerní kotliněObálka 6. knižního vydání (sešit) Chaty v Jezerní kotliněObálka 7. knižního vydání Chaty v Jezerní kotliněObálka 7. knižního vydání Chaty v Jezerní kotlině

V roce 1991 vyšla Chata v Jazernej kotline na Slovensku s ilustracemi Jozefa Cesnaka [2, str. 63].

V edici Sebraných spisů JF vydala knihu Olympia v roce 1993. I toto vydání má ještě chybu v tiráži, správné číslování je až v devátém z roku 1996. Krátce na to následovalo desáté knižní vydání v roce 1998 spolu s dvěma dotisky (2000, 2001). Zatím naposledy Chata v Jezerní kotlině vyšla v roce 2005 [3].

Obálka slovenského vydání Chaty v Jezerní kotliněObálka slovenského vydání Chaty v Jezerní kotliněObálka 11. knižního vydání Chaty v Jezerní kotliněObálka 11. knižního vydání Chaty v Jezerní kotlině

Chata v Jezerní kotlině byla dvakrát zvukově zpracována. Poprvé v roce 1991 román pro rozhlasovou hru upravil Oldřich Knitl. Hudbu Jiřího Cerhy nahrál CK Vocal. V režii Karla Weinlicha hráli Jiří Bartoška, Otakar Brousek st., Jiří Cerha, Věra Galatíková, Zdeněk Hruška, Jiří Klem, Jiří Langmajer, Filip Menzel, Stanislav Oubram, Michal Pavlata, Jaroslava Pokorná, Martin Preiss, Růžena Preisslerová, Miloš Rozhoň, Jiří Schwarz, Martin Sobotka, Artur Šviha, Tomáš Töpfer, Jan Vlasák a Miroslav Zounar. V červnu 1995 byla Chata, jako mnoho jiných foglarovek, čtena v Rádiu na polštář. Vyprávění Alfréda Strejčka za doprovodu Štěpána Raka bylo mnohokrát opakováno.

Tato foglarovka byla také přepsána do Braillova písma pro nevidomé [2, str. 63].

Kreslený seriál Chata v Jezerní kotlině

Chata v Jezerní kotlině se stalo první foglarovkou, která byla překreslena do podoby komiksu. Černobílý seriál začal vydávat v roce 1969 týdeník Svět v obrazech. V každém čísle, až do března 1970, byly otištěny čtyři stránky. Po vystřižení a svázání vznikla knížečka s první kreslenou foglarovkou. Podruhé, již barevně, vyšel seriál v komiksovém časopise Kometa v roce 1989. V dalším roce byla provedena reedice černobílého vydání ze Světa v obrazech, tentokrát však v jednom sešitu vydaném nakladatelstvím Novinář [2, str. 171].

Obálka sešitu Chata v Jezerní kotlině (1. vydání kresleného seriálu)Obálka sešitu Chata v Jezerní kotlině (1. vydání kresleného seriálu)

Mezi lety 1995 až 1997 vydávali seriál (černobíle) skauti z Mimoně ve svém regionálním měsíčníku Totem [2, str. 171].

Roku 1999 vyšlo jedno pokračování Chaty, nakreslené Jiřím Filípkem, v časopise Ohníček [5].

Nakladatelství Olympia zařadilo kreslenou Chatu v Jezerní kotlině do souborného vydání Foglarových komiksů s názvem Svorní gambusíni a jiné příběhy. To bylo vydáno v roce 1999 a dotištěno o čtyři roky později.

Samostatný sešit s Chatou v Jezerní kotlině vydalo obnovené nakladatelství Olympia v roce 2013.

Obálka knihy Svorní gambusíni a jiné příběhy (1999)Obálka knihy Svorní gambusíni a jiné příběhy (1999)Obálka sešitu Chata v Jezerní kotlině (2. vydání kresleného seriálu)Obálka sešitu Chata v Jezerní kotlině (2. vydání kresleného seriálu)

Divadelní hra Tajemství Jezerní kotliny

Chata v Jezerní kotlině byla ale dramatizována. Tato úprava ale není tolik známá, protože ji nevytvořil Jestřáb, ale Jaroslav Nedvěd. Nemá ani stejný název jako kniha, jmenuje se Tajemství Jezerní kotliny. Hra měla premiéru 14. 2. 1969 v divadle Petra Bezruče v Ostravě [2, str. 62]. Libreto vydala v červnu roku 1970 Dilia, mělo mělo 57 stran a jeho součástí byly i notové zápisy písniček ke hře. Jejich texty napsal Zbyšek Malý, hudbu složil dr. Karel Ryšavý.

Hra má dvě části a je rozdělená do 15 dějství. Hraje v ní 9 osob - Pavel Zeman, Ludva Grygar, Paní Zemanová, Dernet, Mištera a členové Tarantule (Tarantík, Randák, Tumlíř a Lojza) Děj první části je velmi podobný knize. Druhá část začíná hledáním ukradené knihy. U zámečníka Mištery knihu Pavel s Ludvou najdou, ale Tarantule je přepadne v Jezerní kotlině a nakonec je zachrání Dernet, kterému se vrací pomalu paměť a vytrácí se zmatenost. Omluví se všem, že je vystrašil. Dozví se, co se stalo s Vendou Jílkem. Nakonec se Tarantule (kromě Lojzy) skamarádí s Ludvou a Pavlem a slíbí si přátelství.

Rok vydáníTyp vydáníNakladatelství
19391. knižní vydáníKobes
19402. knižní vydáníKobes
1941dotisk 2 vydáníKobes
19413. knižní vydáníKobes
1941sešitové vydáníKobes
19464. knižní vydáníKobes
1960polské vydáníNasza Ksiegarnia
1967 - 1968časopisecké vydání (Karavana)SNDK
19695. knižní vydáníMladá fronta
1969 - 1970kreslený seriál - časopisecké vydání (Svět v obrazech)Novinář
19887. knižní vydáníOlympia
19886. knižní vydáníAlbatros
1989dotisk 6. vydáníAlbatros
1989kreslený seriál - časopisecké vydání (Kometa)Svépomoc
1990kreslený seriál - 1. vydáníNovinář
1991slovenské vydáníGemini
19938. knižní vydáníOlympia
1994dotisk 8. vydáníOlympia
1995 - 1996vydání v Braillově písmu(Brno)
1995 - 1997kreslený seriál - časopisecké vydání (Totem)Junák Mimoň
19969. knižní vydáníOlympia
199810. knižní vydáníOlympia
1999kreslený seriál - soubor Svorní gambusíni - 1. vydáníOlympia
1999kreslený seriál - časopisecké vydání (Ohníček)Mladá fronta
20001. dotisk 10. vydáníOlympia
20012. dotisk 10. vydáníOlympia
2003kreslený seriál - soubor Svorní gambusíni - dotisk 1. vydáníOlympia
200511. knižní vydáníOlympia
2013kreslený seriál - 2. vydáníOlympia

Použitá literatura

[1] I. Jirásek (editor): Fenomén Foglar, 1. vyd., Prázdninová škola Lipnice, Praha, 2007. ISBN 978-80-239-9736-1.

[2] V. Nosek: Jestřábí perutě, 1. vyd., Praha, Olympia, 1999. ISBN 80-7033-618-8.

[3] Chata v Jezerní kotlině, [online], dostupné z <http://www.foglarovec.cz/chata-v-jezerni-kotline/>, [cit 2014-08-02]

[4] J. Foglar: Chata v Jezerní kotlině, 4. vyd., Praha, Mladá fronta, 1969.

[5] Chata v Jezerní kotlině, [online], dostupné z <http://www.foglarovec.cz/chata-v-jezerni-kotline2/>, [cit 2014-08-02]

[6] J. Foglar: Chata v Jezerní kotlině, 10. vyd., Praha, Olympia, 1998. ISBN 80-7033-511-4

Jaroslav Foglar
Info o stránkách a kontakt
Vytvořil Pavel Novotný © 2005 - 2015