[ Webhosting profitux.cz ]
11. 8. 2017 (23:39) | kategorie: Bibliografie | autor: Paja | Tisk

Strach nad Bobří řekou

Strach nad Bobří řekou pokračuje na místě, kde skončil příběh prvního dílů, Hochů od Bobří řeky, tedy v Rokli úmluvy. Změnila se však doba a různé spolky jsou zakazovány. Přesto, nebo právě proto, že osud sdružení je nejistý, představuje Rikitan novou třináctku zkoušek – bobříků.

Přes všechny úřední zákazy Hoši pokračují v činnosti, schází se, chodí na výpravy a loví bobříky. Bohužel správce domu U Modrého hroznu je vypoví z klubovny. Hledají po celé Staré čtvrti novou, až jednou se jim podaří najít a získat pro své potřeby místo ve Strašidelné věži.

Při stěhování do věže však Jirka a Vilík přijdou o své židličky. Další nehoda potká chlapce, když někdo neznámý položí svíčku na trámy ve věži a ta začne hořet. Neštěstí se ji povede včas uhasit. Zloději židliček mezitím dávají Jirkovi a Vilíkovi ultimátum – vrátí je, když jim hoši řeknou, kde je Sluneční zátoka. Mirkovi se však podaří zjistit, kde jsou ukryty a tak se pro ně společně s Jirkou a Vilíkem vypraví. Podaří se jim je vynést, ale zjišťují, že v onom domě bydlí Udavač – postrach města, který udává lidi Nepříteli.

Ani klubovna ve věži však dlouho nevydrží, Rikitan musí odevzdat klíče a věž je zapečetěna. Naštěstí najde novou klubovnu v zapadlém hostinci, kde si chlapci uspořádají Vánoční besídku. Ve věži však zůstaly stany a kroniky sdružení. Stopař, Jirka a Vilík se pro ně vypraví a podaří se jim vše nepozorovaně odnést.

V létě se chlapci brzy ráno vytrácí ze Staré čtvrti a na celé prázdniny zmizí do Sluneční zátoky. Zde opět loví bobříky a hrají zajímavé hry. Při jednom nákupu jim však prodavačky řeknou, že se po nich někdo ptal. Byli to Přístavní povaleči. Naštěstí se před nimi podařilo vše utajit. S koncem prázdnin se hoši vrací zpět do města.

V knize je stručně popsán další rok jejich činnosti. Probíhá podobně jako předešlý, ve stejné nejistotě. Na konci roku hoši jedou již potřetí do Sluneční zátoky. Tentokrát je nesledují Přístavní povaleči, ale někdo horší – Udavač. Ani jemu se však nepodaří jejich tábořiště objevit. Tak prožívají další dny svého tábora a v závěru zazní krásné Rikitanovo proroctví.


Malostranská vodárenská věž, kde byla během druhé světové války klubovna 2. pražského oddílu.Malostranská vodárenská věž, kde byla během druhé světové války klubovna 2. pražského oddílu.

Kniha Strach nad Bobří řekou je pokrčováním slavnějšího příběhu Hoši od Bobří řeky. Příběh obou knih na sebe časově navazuje, přestože druhý díl příhod Hochů od Bobří řeky vyšel přibližně půl století po prvním.

Inspirací byla Jestřábovi jistě činnost jeho oddílu. Příběh je tentokrát časově poměrně přesně situován do období Protektorátu, byť pro mnohé výrazy používá Jestřáb jiná slova (např. Nepřítel = němečtí nacističtí okupanti). To pro Foglarovo dílo není zvláště typické, u žádné jiné jeho knihy nenajdeme takové ovlivnění dobrodružství chlapců světem dospělých. Klubovna ve věži, vynesení zapečetěných kronik, táboření a tajná existence oddílu přes všechny zákazy – to vše, o čem čteme v příběhu románu Strach nad Bobří řekou, lze nalézt i v historii skutečné pražské Dvojky. Některé z příhod z válečných let zmiňuje Jestřáb v životopise [1, str. 136 - 141].

Přestože kniha navazuje na legendární Hochy od Bobří řeky, úspěchu své předchůdkyně nikdy nedosáhla. Sice obsahuje návody na další hry, nové bobříky, ale už to nějak není ono. Vystihující jsou snad slova Jiřího Navrátila, který příběh hodnotil jako „(…) nepříliš podařený odvar“. Dále uvádí, že „nastavovaní bobříci místy působily nelogicky a zmatečně a Jestřáb – vždy tak pyšný na svůj styl – si nechtěl nechat říct ani v případech zcela očividných (...)“ [2, str. 12].

Poslední kapitola knihy, Rikitanovo proroctví, vyšla již v roce 1970 v Zápisníku třinácti bobříků. V té době však Foglar další kapitoly ještě hotové neměl. Psát začal až v roce 1984 a dokončit knihu se mu podařilo v roce 1986. Téhož roku se objevila upoutávka v týdeníku Hlas revoluce. Až v roce 1988 byla otištěna kapitola Cesta do brány smrti a to bylo vše. Záhy se objevila pouze informace, že román je vhodnější pro dětské časopisy – ovšem tam Foglara vydat stále nechtěli [3, str. 51].

Záhlaví Rikitanova proroctví v Zápisníku třinácti bobříků z roku 1970Záhlaví Rikitanova proroctví v Zápisníku třinácti bobříků z roku 1970

O rok později dopadlo vydávání na pokračování lépe, a tak během roku 1989 byla celá kniha publikována v časopise Naše rodina v 47 pokračováních.

Pod touto hlavičkou vydávala Naše rodina Strach nad Bobří řekou na pokračováníPod touto hlavičkou vydávala Naše rodina Strach nad Bobří řekou na pokračování

Poprvé knižně byl Strach vydán v Olympii. Stalo se tak ještě před vznikem edice Sebraných spisů JF, takže má kniha jinou úpravu. Brožované vydání včetně obálky ilustroval Marko Čermák [4].

Obálka 1. knižního vydání Strachu nad Bobří řekouObálka 1. knižního vydání Strachu nad Bobří řekouObálka 3. knižního vydání Strachu nad Bobří řekouObálka 3. knižního vydání Strachu nad Bobří řekou

Kapitola Rikitanovo proroctví vyšla v roce 1991 v dalším vydání Zápisníku třinácti bobříků [5].

Druhé vydání již mělo standardní úpravu sebraných spisů. Ilustroval opět Marko Čermák, jen na obálce byla užita jiná scéna. Hoši sledují Měsíc mezi mraky nikoli v přírodě, ale ve městě [6]. Stejnou úpravu mají i další tři vydání (a jeden dotisk) v Olympii [5].

Roku 1993 byla Jiřím Hromádko připravena rozhlasová adaptace knihy, která byla později několikrát odvysílána na vlnách Českého rozhlasu. V režii Ladislava Rybišara příběh četl Alfred Strejček.

Rok vydáníTyp vydáníNakladatelství
1988časopisecké vydání (Hlas revoluce)ČSPB
1989časopisecké vydání (Naše rodina)Lidová demokracie
19901. knižní vydáníOlympia
19932. knižní vydáníOlympia
19953. knižní vydáníOlympia
19994. knižní vydáníOlympia
2001dotisk 4. vydáníOlympia
20055. knižní vydáníOlympia

Použitá literatura

[1] J. Foglar: Život v poklusu, 3. upravené a doplněné vyd., Praha, Olympia, 2005. ISBN 80-7033-879-2.

[2] kol. autorů: Jestřábe, díky, 1. vyd., Praha, Ostrov, 2000. ISBN 80-86289-12-5.

[3] V. Nosek: Jestřábí perutě, 1. vyd., Praha, Olympia, 1999. ISBN 80-7033-618-8.

[4] J. Foglar: Strach nad Bobří řekou, 1. vyd., Praha, Olympia, 1990. ISBN 80-7033-042-2.

[5] Strach nad Bobří řekou, [online], dostupné z <http://www.foglarovec.cz/strach-nad-bobri-rekou/>, [cit 2014-08-01]

[6] J. Foglar: Strach nad Bobří řekou, 3. vyd., Praha, Olympia, 1995. ISBN 80-7033-353-7.

Jaroslav Foglar
Info o stránkách a kontakt
Vytvořil Pavel Novotný © 2005 - 2015