[ Webhosting profitux.cz ]
7. 8. 2015 (14:32) | kategorie: Bibliografie | autor: Paja | Tisk

Tajemství Velkého Vonta

Po návratu z jedné podzimní výpravy Rychlé šípy před svou klubovnou potkají Otakara Losnu, který jim sděluje, že Velký Vont Vláďa Dratuš má nějaké problémy, o kterých však nechce mluvit. Ještě horší skutečností je, že Losna zjistil, že Vláďa nemá ježka v kleci – odznak Velkých Vontů.

Obálka 4. knižního vydání Tajemství Velkého VontaObálka 4. knižního vydání Tajemství Velkého Vonta

Rychlé šípy se následně pouští do pátrání. Tou dobou již Sběrač, časopis vydávaný partou Tondy Plíhala, přináší informace o důležitém Vontovi, který se jmenuje Brejlovec. Jak se později ukáže, Sběrač jméno zkomolil a ve skutečnosti zní Rejholec. Rychlé šípy jsou však při své cestě Stínadly zajaty Vonty ze skupiny Dabinelovců. Ti je nechávají zavřené v opuštěném dvoře jednoho domu přes noc. Jeden Vont jim však poradí možnosti úniku pomocí okna. Rychlé šípy navíc v pobořeném domě naleznou zásoby papíru, které si odnesou na tisk svého časopisu TAM-TAM.

Rychlé šípy dále pátrají po Rejholci. Při cestě do Stínadel si povšimnou, že parta Tondy Plíhala a Bratrstvo kočičí pracky míří opět za Dabinelem. Vyslechnou je a zjistí, že Dabinel jim zadal za úkol porazit strom gingo ve svatyni Uctívačů. Tuto informaci záhy uplatní při setkání s Rejholcem, který do této vontské skupiny taktéž přísluší. Rejholec jim na oplátku vylíčí, co se stalo na schůzce Žlutého květu, od které je Vláďa Dratuš tak sklíčený. Samotný Velký Vont však o pomoc Rychlých šípů nestojí. Ti se spolu s Losnou ale nehodlají vzdát. Když zjistí, že Rejholec drží ježka v kleci, pokusí se mu ho ukořistit, což se však kvůli zásahu dívčího klubu Amazonek nezdaří.

Dalším pátráním se dostanou do polorozpadlého domu nazývaného Kocouří hrádek. Na jeho půdě přebývá hoch zvaný Cizinec, který utekl z dětského domova. Při svých potulkách po starém domě však objevil dopis, který viní otce Vládi Dratuše ze zabití kamaráda. Za svou mlčenlivost chce ježka v kleci, aby ho mohl začít vyrábět ve velkém. Vláďa se zapůjčením hlavolamu souhlasil, ale Rychlé šípy s Losnou se obávají, aby s ním Cizinec nezmizel navždy. Při jedné návštěvě Kocouřího hrádku se jim podaří ježka, i papíru vinícího otce Vládi, zmocnit. Oboje následně vrací Dratušovi, který se však vzdává Velkého Vontství a na jeho místo usedá Otakar Losna.


Třetí díl stínadelské trilogie, Tajemství Velkého Vonta, Foglar psal v sedmdesátých letech, tedy několik desítek let od uveřejnění Záhady hlavolamu i druhého dílu Stínadla se bouří [JP, str. 79].

Časový rozdíl psaní jednotlivých dílů s sebou pochopitelně nese určitá úskalí. Tajemství Velkého Vonta na jednu stranu dějově navazuje na předchozí díly v časové blízkosti. Zůstávají tak stejné mnohé kulisy, jako jsou plynové lampy, povozy… Na druhou stranu, určitá modernizace v podobě strojového rozmnožování časopisu, se také objevuje. Jistou nejasnost časového zařazení příběhu doplňuje i uvedený údaj 743. schůzky klubu, který naznačuje opravdu mnoholetou činnost klubu. Jednotliví hrdinové však stále zůstávají chlapci, jako v prvních příbězích [FF, str. 424].

Za jistý nedostatek knihy bývá také uváděno přílišné rozvíjení (až rozmělňování) starších námětů a pomálu nových. Větší dramatičnost má až pátrání v Kocouřím hrádku, avšak smrt Dymoráka v proutěném koši působí až trochu nereálně [FF, str. 425].

Kapitola „Co promluvil mrtvý“ se objevila ve sborníku Píseň úplňku  [převzato z J. Hanzel: Píseň úplňku, Český svaz ochránců přírody, Praha, 1986]Kapitola „Co promluvil mrtvý“ se objevila ve sborníku Píseň úplňku [převzato z J. Hanzel: Píseň úplňku, Český svaz ochránců přírody, Praha, 1986]

Rukopis Tajemství Velkého Vonta Foglar dokončil roku 1977, na vydání však ještě několik let musel počkat. Koncem roku 1986 se kapitola „Co promluvil mrtvý“ objevila v publikaci Píseň úplňku. Celý text byl téhož roku vydán v knize, avšak v Mnichově v nakladatelství Obrys/Kontur řízeném Danielem Strožem. Jako ilustrace použil obrázky Jana Fischera, původně vytvořené pro předchozí díly Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří. Náklad byl pouze 500 výtisků, proto vznikaly mnohé xeroxové kopie [JP, str. 79 a 80].

V Československu vyšla kniha poprvé jako součást souboru Dobrodružství v temných uličkách, který obsahoval i Záhadu hlavolamu a Stínadla se bouří. Zvolený název nakladatelství prosadilo přes původní nesouhlas Jaroslava Foglara, kterému se nelíbila podobnost se jménem knihy Dobrodružství v Zemi nikoho [TVV-f]. Obálku i vnitřní ilustrace vytvořil Marko Čermák. Téměř šestisetstránková kniha vyšla v nákladu 125 000 výtisků, několik z nich bylo, bez vědomí nakladatele, vyvedeno v broži [TVV-f]. Ve stejné úpravě vyšel soubor ještě jednou v roce 1991.

Roku 1992 Tajemství Velkého Vonta vyšlo v Olympii samostatně jako 8. svazek edice Sebrané spisy Jaroslava Foglara. V knize byly užity Fischerovy ilustrace (podobným způsobem jako ve Strožově vydání), obrázek na obálku namaloval Ervín Urban [JP, str. 81]. V následujících letech Olympia Tajemství Velkého Vonta vydala v dalších třech vydáních a třech dotiscích, které se vzájemně liší jen detaily (seznam knih na konci knihy, cena, čárový kód) [TVV-f].

Obálka 1. vydání souboru Dobrodružství v temných uličkách z roku 1990Obálka 1. vydání souboru Dobrodružství v temných uličkách z roku 1990Obálka souboru Rychlé šípy ve Stínadlech z roku 2005Obálka souboru Rychlé šípy ve Stínadlech z roku 2005

V roce 2005 se Olympia vrátila k nápadu na vydání všech dílů trilogie v jedné knize. Pro soubor zvolila i trochu šťastnější název Rychlé šípy ve Stínadlech. Kniha je velkého formátu A4 (podobně jako vydání kreslených seriálů - Rychlé šípy a Svorní gambusíni a jiné příběhy), má 500 stran a obsahuje velké množství nových ilustrací od Milana Tesleviče. Po deseti letech, roku 2015, byla souborná kniha Rychlé šípy ve Stínadlech znovu vydána.

Román Tajemství Velkého Vonta byl také zpracován v podobě audio dramatizace.

Kreslený seriál Tajemství Velkého Vonta

Román Tajemství Velkého Vonta po dlouhou dobu v podobě kresleného seriálu neexistoval, neboť v době, kdy Marko Čermák tvořil kreslenou Záhadu a Stínadla, tento díl ještě nebyl napsán.

Úvodní část příběhu, se jako kreslený seriál, objevila na konci roku 1989 v Mladé frontě, kde jeho vydání inicioval Jan Reinisch. Příběh nazvaný Rychlé šípy znovu do Stínadel, nakreslený Marko Čermákem, vyšel po jednotlivých okénkách na pokračování [Bohoušek].

V následujících letech však byl zařazen jako poslední z 316 kreslených příběhů Rychlých šípů a také vydán v jejich souborném vydání od Olympie z roku 1998. Původně černobílé obrázky byly dodatečně kolorovány [JP, str. 133].

Již z tohoto století je amatérské zpracování Tajemství Velkého Vonta do komiksové podoby, které na 32 stranách vytvořil Hostimil Schmiedl z Českého Těšína. Veřejné vydání v této podobě, ať již papírové, nebo elektronické, mi není známé.

Obálka amatérského provedení komiksu Tajemství Velkého VontaObálka amatérského provedení komiksu Tajemství Velkého VontaObálka 1. knižního vydání kresleného seriálu Tajemství Velkého VontaObálka 1. knižního vydání kresleného seriálu Tajemství Velkého Vonta

Celý příběh nakonec nakreslil, na 34 stranách, také Marko Čermák. První kapitola, na ukázku, vyšla ve čtvrtém Sborníku nezávislých foglarovců roku 2012. V témže roce vyšlo kreslené Tajemství kompletně v nakladatelství Václava Vávry. Na úvodu je v textu shrnut děj předchozích dílů trilogie, v závěru v ediční poznámce Milana Lebedy je sepsána historie vydávání stínadelských příběhů. Kromě standardní verze vázané knihy formátu A4, byla také vyrobena limitovaná sběratelská varianta (230 číslovaných výtisků s podpisem ilustrátora), která svým tvarem připomíná první vydání kreslené Záhady a Stínadel ze sedmdesátých let.

Druhé vydání následovalo v témže nakladatelství v dalším roce, na rozdíl od prvního bylo ale sešitové. Záhy přišlo také třetí vydání, opět vázané, které se stalo prvním dílem edice „Klasické komiksy Marko Čermáka“.

Rok vydáníTyp vydáníNakladatelství
1986německé vydání (česky)Obrys/Kontur
1990soubor Dobrodružství v temných uličkách - 1. vydáníOlympia
1991soubor Dobrodružství v temných uličkách - 2. vydáníOlympia
19921. knižní vydáníOlympia
1994dotisk 1. vydáníOlympia
19972. knižní vydáníOlympia
19993. knižní vydáníOlympia
2001dotisk 3. vydáníOlympia
2005soubor Rychlé šípy ve Stínadlech - 1. vydáníOlympia
20054. knižní vydáníOlympia
2008dotisk 4. vydáníOlympia
2012kreslený seriál - sběratelské vydáníVáclav Vávra
2012kreslený seriál - 1. vydáníVáclav Vávra
2013kreslený seriál - 2. vydáníVáclav Vávra
2013kreslený seriál - 3. vydáníVáclav Vávra
2015soubor Rychlé šípy ve Stínadlech - 2. vydáníOlympia

Použitá literatura

[S1] J. Foglar: Dobrodružství v temných uličkách, 1. vyd., Praha, Olympia, 1990.

[S2] J. Foglar: Rychlé šípy ve Stínadlech, Praha, Olympia, 2005. ISBN 80-7033-894-6.

[TVV-4] J. Foglar: Tajemství Velkého Vonta, dotisk 4. vyd., Praha, Olympia, 2008. ISBN 978-80-7033-870-4.

[TVV-k] J. Foglar, M. Čermák: Tajemství Velkého Vonta, 1. vydání, Praha, Václav Vávra, 2012. ISBN 978-80-904543-3-0.

[PU] J. Hanzel: Píseň úplňku, Český svaz ochránců přírody, Praha, 1986

[FF] I. Jirásek (editor): Fenomén Foglar, 1. vyd., Prázdninová škola Lipnice, Praha, 2007. ISBN 978-80-239-9736-1.

[JP] V. Nosek: Jestřábí perutě, 1. vyd., Praha, Olympia, 1999. ISBN 80-7033-618-8.

[Bohoušek] J. Reinisch: Jak to bylo se silvestrovským příběhem Rychlých šípů?, [online], dostupné z <http://www.bohousek.cz/clanek-2014020004-jan-reinisch-jak-to-bylo-se-silvestrovskym-pribehem-rychlych-sipu.html>

[TVV-f] Tajemství Velkého Vonta, [online], dostupné z <http://www.foglarovec.cz/tajemstvi-velkeho-vonta/>, [cit 2015-08-07]

Jaroslav Foglar
Info o stránkách a kontakt
Vytvořil Pavel Novotný © 2005 - 2015