[ Webhosting profitux.cz ]
29. 7. 2014 (20:12) | kategorie: Bibliografie | autor: Paja | Tisk

Přístav volá

Hlavní hrdina příběhu, Jiří Dražan, se stále snaží prožít nějaké dobrodružství. Nedaří se mu ani najít kamaráda, se kterým by šlo něco zajímavého podnikat. Chlapci z ulice a ze školy se mu zdají obyčejní a trochu pohodlní. Jirka také touží po kole a těžce se na něj vydělává. Když však má pomalu nastřádanou potřebnou částku, musí peníze půjčit strýci na náhradu ztracených peněz v továrně.

Jednou, během toulky městem dojde Jiří až do Přístavní čtvrti, staré části s nevalnou pověstí obtékané ze tří stran řekou. Připlete se k honičce, při které se jednomu chlapci mrštně podaří uniknout pronásledovatelům. Hned mu přijde na mysl, že s takovým kamarádem by se dalo podniknout ledajaké dobrodružství.

Při další cestě do Přístavní čtvrti Jiří potkává partu, na kterou narazil již během první návštěvy. Ptá se jich na Vilemína a oni mu sdělí svůj důvod, proč ho pronásledují – Vilemínův otec údajně může za přeložení tatínků chlapců z továrny na radiopřijímače ve městě do dalekého Machova. Vůdce bandy Michal zve pak Jiřího na další pronásledování Vilemína a Jiří se připojuje.

Jiří nadále chodí s partou, ale nechce se účastnit všech zlodějských akcí. Parta, zvláště Michal, v tom vidí jeho malou odvahu. Zvláště nepříjemným zážitkem pro všechny je nepodařená krádež v SPORT – KLUBU. Nějaký čas Jiří do Přístavní čtvrti nechodí, ale když při další cestě s partou náhodou potká Vilemína, připojí se k ostatním a udeří ho do tváře.

Do Přístavní čtvrti se Jiří vrací po prázdninách, které trávil na venkově mimo město. Potká ho další hrůzný zážitek, kdy si ho, spolu s Lexou z party, najme zloděj Dvouhlavec na prokopání zdi. Jiří se rozhoduje skoncovat s partou. Naopak znovu vyhledá Láďu Vilemína a naváže s ním přátelství. Napodobuje jeho myšlenku Modrého života – pravidel, podle nichž by měl žít každý správný chlapec. Jejich přátelství je zkoušeno intrikami zlého spolužáka Jirky Oty Šperkam ale vše se nakonec vysvětlí. Přesto se cesty obou chlapců nakonec rozdělit musí, neboť Láďa Vilemín se s rodiči stěhuje do Dánska. Jiřímu tak zůstává vzpomínka na věrného kamaráda a také Modrý život.


Přístav volá sice napsal Jaroslav Foglar až jako třetí knihu v pořadí (předcházel mu Boj a první místo a Hoši od Bobří řeky), ale jako jeho první dílo se dočkal knižního vydání [JP, str. 28].

V příběhu je patrná inspirace zážitky z vlastního života Jestřába. Vždyť on sám si vydělával na pořízení kola vynášením kbelíků s popelem, půjčováním knížek nebo vypracováním úkolů pro spolužáky [ZvP, str. 27]. Také loučení Jiřího a Ládi prožil Jaroslav Foglar sám, když se jeho kamarád Jarda Pacovský „Páca“ stěhoval s rodiči do Hradce Králové [ZvP, str. 25]. Patrně i Přístavní čtvrť bude mít vzor ve staré Praze. V románu je popisována jako čtvrť starodávných, spletitých křivolakých uliček, která je ze tří čtvrtin obtékána řekou [PV-6, str. 15 - 16]. Takový popis docela dobře odpovídá staré, dnes už zčásti zbořené, zástavbě Holešovic.

Přebal 1. knižního vydání Přístavu voláPřebal 1. knižního vydání Přístavu volá

Rukopis Jestřáb sepsal na jaře roku 1934 pro soutěž o nejlepší knihu pro mládež vypsanou nakladatelstvím Melantrich. Kniha s názvem Modrý život Jiřího Dražana vznikala poměrně v časové tísni a hotova byla během třech měsíců. Soutěžilo celkem 68 prací, Foglarův román měl číslo 61 a soutěžní název Vnitroměsto. V září téhož roku porota rozhodla o rozdělení hlavní ceny (10 000 Kč) mezi tři autory – J. V. Plevu (Hoši s dynamitem), J. Heyduka (Hoch a džbán) a J. Foglara (Modrý život Jiřího Dražana). Zároveň měly být všechny vítězné knihy vydány knižně [JP, str. 29].

První knižní vydání, s již nakladatelem upraveným názvem Přístav volá, vyšlo za dva měsíce, v listopadu 1934. Ilustrace včetně přebalu byly od O. Fuchse [JP, str. 29]. Melantrich patrně knihu ještě dotiskl, ale není přesně známo kdy – bývá uváděn rok 1936 [PV-f] nebo 1937 [JP, str. 30]. Ani v korespondenci mezi Foglarem a Melantrichem nebyla nalezena o tomto dotisku zmínka [PV-f]. Provedení dotisku je podobné prvnímu vydání, ale liší s v detailech jako je barva předsádky nebo chlapce na deskách [PV-f].

Koncem roku 1941 vydal Přístav volá Kobes. Nešlo však ještě o knižní vydání, ale o sešitové v edici KTO. Román vyšel v číslech 20 až 26 a byl třetím titulem této edice [JP, str. 130]. Pro svázání sešitů byly dodávány originální poloplátěné desky (modré, existují dvě varianty) s hlavou indiána [PV-f].

Druhé knižní vydání vyšlo v roce 1942 v nakladatelství Kobes. Bylo doprovázeno ilustracemi Bohumila Konečného [JP, str. 31]. Kniha vyšla nejspíše nejdříve jako brožovaná a následně vázaná s přebalem [PV-f].

U Kobese vyšlo ještě třetí knižní vydání tohoto příběhu v roce 1947 (v tiráží chybně uváděno jako páté) [JP, str. 31]. Existuje sedm variant desek a jedna brožovaná varianta. Vydání bylo ještě dotištěno v roce 1948, kdy nejprve vyšla kniha v broži a poté byla část svázána [PV-f]. Jednalo se o vůbec poslední vydání foglarovky u Kobese.

Přebal 4. knižního vydání Přístavu voláPřebal 4. knižního vydání Přístavu voláPlátěné desky 4. knižního vydání Přístavu voláPlátěné desky 4. knižního vydání Přístavu volá

Počtvrté knižně vyšel Přístav volá u Melantrichu v roce 1970 (tiráž chybně uvádí 1969) [JP, str. 31]. Spolu s prvním vydáním z roku 1934 jsou to jediné dvě foglarovky – knihy vydané tímto nakladatelstvím. Knihu v plátěných deskách (dvě varianty: oranžová a červená [PV-f]) s přebalem ilustroval Zdeněk Filip. Kromě běžného vázaného vydání mělo vzniknout v tiskárně také několik kusů brožovaných [JP, str. 31].

Obálka 5. knižního vydání Přístavu voláObálka 5. knižního vydání Přístavu voláObálka 6. knižního vydání Přístavu voláObálka 6. knižního vydání Přístavu volá

Roku 1991 vydala Přístav volá Olympia v rámci vznikající edice Sebraných spisů JF. Jde o páté knižní vydání, tiráž však uvádí chybně osmé. Knihu ilustroval Marko Čermák, na obálce byla užita ilustrace Ervína Urbana. Bez vědomí nakladatele bylo v tiskárně vyrobeno několik brožovaných kusů [PV-f]. V témže roce vyšel příběh také na Slovensku v nakladatelství Arkus Senica [JP, str. 31]. V Olympii vyšlo ještě šesté (1995) a sedmé (2005) vydání, které se od pátého liší hlavně novou obálkou od Marko Čermáka.

Obálka slovenského vydání Přístavu voláObálka slovenského vydání Přístavu volá

Přístav volá byl v režii Jana Fuchse zdramatizován pro rozhlas. Text knihy upravil Boris Vlas a hlas postavám dali Alfred Strejček a Ondřej Kepka.

Kreslený seriál Přístav volá

V roce 2014, u příležitosti 80. výročí prvního knižního vydání, byl Přístav volá nově zpracován Milanem Teslevičem jako kreslený seriál. Stostránkovou vázanou knihu formátu A4 vydalo nakladatelství Olympia.

Obálka 1. vydání kresleného seriálu Přístav voláObálka 1. vydání kresleného seriálu Přístav volá

VTZ - 1934 * Přístav volá * 2014VTZ - 1934 * Přístav volá * 2014

Rok vydáníTyp vydáníNakladatelství
19341. knižní vydáníMelantrich
1936dotisk 1. vydáníMelantrich
1941sešitové vydáníKobes
19422. knižní vydáníKobes
19473. knižní vydáníKobes
1948dotisk 3. vydáníKobes
19704. knižní vydáníMelantrich
1991slovenské vydáníArkus
19915. knižní vydáníOlympia
19956. knižní vydáníOlympia
20057. knižní vydáníOlympia
2014kreslený seriál - 1. vydáníOlympia

Použitá literatura

[PV-4] J. Foglar: Přístav volá, 4. vyd., Praha, Melantrich, 1970.

[PV-5] J. Foglar: Přístav volá, 5. vyd., Praha, Olympia, 1991. ISBN 80-7033-117-8.

[PV-6] J. Foglar: Přístav volá, 6. vyd., Praha, Olympia, 1995. ISBN 80-7033-366-9.

[PV-k] J. Foglar, M. Teslevič: Přístav volá,1. vyd., Velké Přílepy, Olympia, 2014. ISBN 978-80-7376-383-1.

[ZvP] J. Foglar: Život v poklusu, 3. upravené a doplněné vyd., Praha, Olympia, 2005. ISBN 80-7033-879-2.

[JP] V. Nosek: Jestřábí perutě, 1. vyd., Praha, Olympia, 1999. ISBN 80-7033-618-8.

[PV-f] Přístav volá, [online], dostupné z <http://www.foglarovec.cz/pristav-vola/>, [cit 2014-07-29]

Jaroslav Foglar
Info o stránkách a kontakt
Vytvořil Pavel Novotný © 2005 - 2015