[ Webhosting profitux.cz ]
1. 9. 2010 (13:59) | kategorie: Bibliografie | autor: Paja | Tisk

Kreslený seriál Rychlé šípy

Rychlé šípy jsou jeden z největších českých seriálů - mají 317 pokračování. Přestože první díl seriálu je přes 70 let starý, je tento seriál stále čtený a oblíbený. Příběhy RŠ odrážely dobu svého vzniku, a tak například v roce 1939, při odsunu Čechů z pohraničí, Rychlé šípy věnovaly na jejich péči peníze. Dále při původním vydávání v časopisech v jednotlivých ročních obdobích dávali užitečné rady a jarní příběhy vyšly skutečně na jaře, letní v létě,... Přestože ze současného hlediska se Rychlé šípy zdají být překonané (oblečení, sociální podmínky), boj se zlem a cesta k ušlechtilosti jsou myšlenky nadčasové.

Rychlé šípy v Mladém hlasateli

Příběhy klubu Rychlé šípy se poprvé objevil 17. prosinec 1938 na poslední stránce 7. čísla 4. ročníku Mladého hlasatele. Kreslený seriál byl jednou z novinek, kterou Foglar přinesl do časopisu, když se stal jeho redaktorem. Jako kreslíře náhodou oslovil JUDr. Jana Fischera, který nabídku přijal. Jestřáb uváděl, že se inspiroval skutečnou partou, která existovala v Praze a o dobrodružství doslova zakopávala. Foglar měl těmto hochům navrhnout založení čtenářského klubu Mladého hlasatele, kterém později dali název Rychlé šípy. Jak to bylo ve skutečnosti, Foglar do své smrti nikdy neprozradil. Vždy zdůrazňoval, že by Rychlé šípy ztratily své kouzlo, kdyby lidé věděli, zda skutečně existovali nebo ne. Jisté však je, že v seznamu klubů Mladého hlasatele Rychlé šípy nikdy nebyly.

Ukázka třech variant prvního příběhu RŠ

Prvních deset částí má trochu odlišný charakter od ostatních. Vystupuje v nich parta Černých jezdců, se kterými RŠ bojují. V desátém příběhu se Černí jezdci a Rychlé šípy smíří a Černí jezdci se přihlásí ke klubům Mladého hlasatele a v seriálu se již nikdy neobjeví. V původní podobě z mladého hlasatele měli Černí jezdci přes obličeje šátky. Dětem to ani moc nevadilo, ale někteří dospělí tvrdili, že tyto obrázky by mohli mládež kazit. Proto Foglar nechal později (asi až po zrušení Mladého hlasatele) tyto příběhy překreslit (pravděpodobně Bohumírem Čermákem). Vznikla tak druhá verze, kde Černí jezdci měli šátky okolo krku a došlo také k drobné úpravě některých textů. Existuje však i třetí verze těchto příhod, která byla vytvořena až po 2. světové válce, pro časopis Vpřed. Tam v roce 1947 připravil speciální čtyřčíslo s Rychlými šípy a Foglar rozhodl, že z prvních příhod s Černými jezdci budou použity jen čtyři. Autorem kreseb poslední úpravy byl Jan Fischer. Také v pozdějších vydáních Rychlých šípů byla použita tato verze třetí. Když byl roku 1998 seriál poprvé vydáván souhrnně, bylo rozhodnuto, že pro úplnost se použije druhá verze příběhů s Černými jezdci.

Jestřáb původně počítal s Rychlými šípy jen na několik týdnů, ale rostoucí zájem čtenářů ho přesvědčil pokračovat. Černé jezdce již nepoužil, ale vytvořil nový protipól k čestným chlapcům - Bratstvo kočičí pracky. Některé příhody byly humorné, ale našli se i příběhy poučné. V jednom takovém Rychlé šípy jdou do podzemní stoky vylovit míček malé holčičce a ztratí se v ní. Na závěru stránky bylo upozornění před podobnými činy. Přesto se skupina hochů v Praze do podobného podzemí vydala a jeden z nich tam i umřel, protože mu ostatní nepřišli na pomoc. Škola, v jejíž blízkosti stoka byla, vyčetla redakci Mladého Hlasatele otisknutí příběhu. Foglar však škole odpověděl, že učitelé jistě o otevřené stoce věděli, a měli proto zamezit přístupu do ní.

Foglar také pracoval se svými staršími motivy. Použil například povídku Dům hrůzy z roku 1927, v roce 1937 zahrnutou do Tábora smůly.

Um karikaturisty Fischera se nejvíce projevil zejména v humorných situacích příběhů. Do svého odjezdu v dubnu 1941 nakreslil 107 příběhů. Jestřáb musel hledat nového kreslíře a tím se stal Václav Junek, který vytvořil osm pokračování. V Mladém hlasateli jich vyšlo ale jen šest, protože jeho vydávání bylo v květnu 1941 okupanty zakázáno. Kresby Junka v 70. letech překreslil Marko Čermák, ale v souborném vydání z roku 1998 bylo použito všech osm původních.

V listopadu roku 1940 Melantrich vydal speciál k Mikuláši (náklad 180 000 výtisků) - „Rychlé šípy a jejich 65 úžasných dobrodružství“, který obsahoval 20 příběhů ze 4. a 45. z 5. ročníku Mladého hlasatele. Byl to levný, ale pro děti velmi hodnotný dárek.

Rychlé šípy v Junáku a ve Vpředu

Po válce nemohl být Mladý hlasatel obnoven, a proto se zapojil do obnovy časopisu Junák. V něm nejprve vycházel kreslený seriál Medvědí družina, ale ty již brzy vystřídali příhody Rychlých šípů (resp. Písklouna a Tlouštíka). V té době již Foglar zkontaktoval Jana Fischera. Po konfliktu Jestřába s vedením Junáka Foglar přenesl Rychlé šípy do svého nového časopisu - Vpředu a tak 9. dubna 1946 se na titulní straně 18. čísla prvního ročníku objevily Rychlé šípy hledící z kostelní věže vstříc novým dobrodružstvím. S Janem Fischerem Foglar vytvořil dalších 102 pokračování úspěšného seriálu. Mezi nimi však také vyšlo jedno pokračování od Bohumíra Čermáka. To byl ilustrátor mající se v roce 1941 stát vedle Junka novým kreslířem RŠ. Tehdy nakreslil tři příběhy, z nichž dva (RŠ ve skalním obydlí a RŠ prchají ze skal) byly vydány až v roce 1970. Třetí, Rychlé šípy cvičí, vyšel právě v roce 1947 ve Vpředu.

Obrázek na 18. čísle 1. ročníku VpředuObrázek na 18. čísle 1. ročníku VpředuObálka čtyřčísla Vpředu 39 - 42Obálka čtyřčísla Vpředu 39 - 42

Vpřed 30. srpna 1947 vydal čtyřčíslo 39 - 42 s názvem „60 veselých a vážných příběhů slavného vzorného chlapeckého klubu Rychlé šípy“, ve kterém byly otištěny starší příběhy z Mladého hlasatele.

V závěru třetího ročníku Vpředu musely být „imperialistické bubliny“ v seriálu nehrazeny textem pod obrázky. Mimo to do příběhu musela být zakomponována budovatelská náplň. Tento problém se týkal třech posledních příběhů. Dva z nich byly později upraveny do normální podoby a v té byly také dále publikovány. Poslední příběh s názvem RŠ zlepšují odvoz hlíny upraven nebyl a na přání Foglara již také nebyl otisknut. Pro úplnost byl nakonec ve čtvrtinové velikosti umístěn do ediční poznámky k soubornému vydání z roku 1998 od Olympia. Je možné, že i posledním čistě budovatelským pokračováním Jestřáb sledoval určitou záchranu Rychlých šípů nebo Vpředu. To se samozřejmě nezdařilo.

Rychlé šípy potřetí

Po komunistickém převratu se Foglar stal zakázaným autorem. Odmlka ve vydávání Rychlých šípů byla větší a mezitím navíc zemřel (1960) Jan Fischer. Musel tedy být nalezen kreslíř nový.

V šedesátých letech začal příběhy Rychlých šípů otiskovat nejprve Ostravský kulturní zpravodaj (OKZ) ve své příloze. V každém čísle od září 1966 do srpna 1967 byly dva díly seriálu. Kvůli velkému zájmu Puls Ostrava rozhodl o sešitovém vydání Rychlých šípů. První sešit vyšel v listopadu 1967. Od pátého sešitu z června 1969 se sešity staly časopisem „Rychlé šípy, časopis pro chlapce a děvčata“ vycházejícím 6× do roka. Pro zájem, který přesáhl hranice regionu, vyšly sešity v reedici. Druhý ročník začal vycházet v únoru 1970. Sešity neobsahovaly již jen kreslené seriály, ale stal se z nich normální časopis. Ze třetího ročníku vyšla jen 3 čísla, další vydávání bylo zakázáno.

Ukázka pokusů Alfy a Omegóna o RŠ

V propagačním nultém čísle časopisu Skaut-Junák byl v červnu 1968 otištěn příběh Rychlé šípy mají svátek. Na to reagovalo velké množství čtenářů dotazem, zda budou nové Rychlé šípy. V prvním dvojčísle Skauta-Junáka však vyšel opět Fischerův příběh Rychlé šípy shánějí desky. V druhém dvojčísle byly pod jmény Alfa a Omegón (Ervín Urban) uveřejněny dva pokusy, které však nikoho nenadchly. Až třetí dvojčíslo přineslo nový příběh Rychlé šípy pomáhají starým lidem namalován Marko Čermákem. (Marko Čermák má se svým předchůdcem Bohumírem stejné příjmení. Jde však pouze o shodu jmen, nebyli spolu příbuzní.) Ve Skautu-Junáku však další příběhy nevyšly, vystřídal je seriál Psáno na březové kůře. Jestřáb byl tehdy zaneprázdněn psaním románu.

Marko Čermák pokračoval až v roce 1970, kdy nejprve překreslil několik starších pokračování a dokončil i příběh započatý Fischerem v roce 1948. Seriál byl v té době vydáván v časopise Rychlé šípy. Foglar vytvořil nové příběhy, použil však i náměty ze seriálu Kulišáci (32 příhod Kulišáků nechal přetvořit na 40 příběhů Rychlých šípů). Vydávání časopisu Rychlé šípy bylo v červnu 1971 zastaveno a sedm již nakreslených pokračování vyšlo až v roce 1986 ve sborníku Píseň úplňku. Marko Čermák nakreslil 91 nových pokračování Rychlých šípů a 11 upravil.

Třídílná publikace Rychlé šípy Jaroslava Foglara byla první pokusem o souhrnné vydání komiksu. První díl vyšel v roce 1969, druhý v roce 1970 a třetí v roce 1971. Vydavatelem byl Puls Ostrava, pouze první díl vytiskla Mladá fronta pro knihovničku ABC. Roku 1988 vytvořili Jestřábovi příznivci čtvrtý díl této publikace (vydal TOM Silůvky), ve kterém byly zbývající, v předchozích dílech nepublikované příběhy.

Obálka 1. dílu publikace Rychlé šípy Jaroslava FoglaraObálka 1. dílu publikace Rychlé šípy Jaroslava FoglaraObálka 2. dílu publikace Rychlé šípy Jaroslava FoglaraObálka 2. dílu publikace Rychlé šípy Jaroslava FoglaraObálka 3. dílu publikace Rychlé šípy Jaroslava FoglaraObálka 3. dílu publikace Rychlé šípy Jaroslava Foglara

Třicátého prosince roku 1989 vyšlo v deníku Mladá fronta poslední pokračování. Byly to však jednotlivé obrázky, takže až jejich slepením se získal příběh celý, který byl reklamou na třetí román Rychlých šípů - Tajemství Velkého Vonta.

Obálka sešitu Magazín Kometa uvádí 60× Rychlé šípyObálka sešitu Magazín Kometa uvádí 60× Rychlé šípySpolečenská hra na motivy RŠSpolečenská hra na motivy RŠ

V 90. letech se Rychlé šípy dočkaly mnoha nových vydání - byly otiskovány v časopise Květy (250 příběhů), v obnoveném Mladém hlasateli (23 příběhů) a Hlasateli (7 příběhů). V roce 1990 Olympia vydala čtyři sešity s názvem Rychlé šípy, které v dalším roce následovali ještě dva. Ve dvou sešitech představených při pořadu o Jaroslavu Foglarovi na stadionu ve Štvanici také znovu vyšlo 56 pokračování (černobíle) z původních vydání v OKZ. Jedno sešitové vydání z nakladatelství Comet Praha (1991) také připravil Ivan Vápenka. Nazval jej „Magazín Kometa uvádí 60× Rychlé šípy“ a kreslený seriál doplnil soutěží a přehledem různých her. V této publikaci poprvé vyšel barevně poslední příběh Rychlé šípy znovu do Stínadel.

Obálka 1. sešitu Rychlé šípy od OlympieObálka 1. sešitu Rychlé šípy od OlympieObálka 2. sešitu Rychlé šípy od OlympieObálka 2. sešitu Rychlé šípy od OlympieObálka 3. sešitu Rychlé šípy od OlympieObálka 3. sešitu Rychlé šípy od Olympie

Obálka 4. sešitu Rychlé šípy od OlympieObálka 4. sešitu Rychlé šípy od OlympieObálka 5. sešitu Rychlé šípy od OlympieObálka 5. sešitu Rychlé šípy od OlympieObálka 6. sešitu Rychlé šípy od OlympieObálka 6. sešitu Rychlé šípy od Olympie

Roku 1990 byl nakladatelstvím Blok vydán výbor ze starých časopisů Ohnivé znamením, ve kterém také bylo 77 příhod Rychlých šípů. Druhý díl se 115 příběhy Rychlých šípů vyšel v roce 1991.

Při konání výstavy Po stopách Rychlých šípů v Muzeu hlavního města Prahy v roce 1997 Jiří Stegbauer a Jaroslav Čvančara představili sešit Rychlé šípy a jejich 65 úžasných dobrodružství. Bylo to napodobení podobného vydání z roku 1940.

Poprvé však Rychlé šípy kompletně vyšly až v roce 1998 v nakladatelství Olympia. Kniha byla slavnostně pokřtěna 21. října 1998 v Karlínském divadle. Veřejnosti byla představena v druhém dnu a 2. listopadu se konala autogramiáda, která se stala posledním Foglarovým vystoupením na veřejnosti. O knihu byl velký zájem, tak bylo rozhodnuto o dotiscích a dalších vydání.

Obálka kompletního vydání Rychlých šípů od OlympieObálka kompletního vydání Rychlých šípů od OlympieObálka sešitu Rychlé šípy a jejich 65 úžasných dobrodružství z roku 1997Obálka sešitu Rychlé šípy a jejich 65 úžasných dobrodružství z roku 1997

K 70. výročí vzniku seriálu Rychlé šípy a 10. výročí úmrtí Jaroslava Foglara byl Marko Čermákem zpracován dosud nepoužitý scénář Rychlé šípy u železničního mostu, který byl nalezen badateli v archivu Památníku národního písemnictví. Příběh vyšel v Prvním sborníku nezávislých foglarovců a dotisku 6. vydání Zápisníku třinácti bobříků, oboje od nakladatelství Ostrov.

Všechny příběhy Rychlých šípů původně vycházely v kreslené podobě, ale 50 příběhů bylo přepsáno do prózy. Takto upravené vyšly v letech 1970 - 1971 ve Slovíčku. Podobného vydání se ještě dočkali v letech 1991 - 1992 v sešitu Příběhy Rychlých šípů. Tyto přepsané příběhy byly dále v roce 1996 vysázeny v Braillově písmu.

Modelové postavičky Bratrstva kočičí pracky a Rychlých šípůModelové postavičky Bratrstva kočičí pracky a Rychlých šípů

Některé části Rychlých šípů byly také přeloženy do slovenštiny. Existuje i samizdatové vydání překladu do ruštiny, kde se klub jmenuje Bystryje strely. V zahraničí vyšlo v roce 1982 47 příhod Rychlých šípů v Německu v nakladatelství Daniela Strože Obrys/Kontur, který je vydával pro děti českých emigrantů.

Rychlé šípy však nebyly jen příběhy na papíře. O některých zvláštních verzích se dovíte v dalších článcích. Pro někoho RŠ znamenají sbírky, a to např. ježků v kleci (kovových, dřevěných, skleněných, papírových,...), omalovánek, pexes, fotografií, razítek, odznaků, samolepek, reklam na knihy,... V 60. letech byla dokonce vydána tiskárnička s hlavami RŠ a v roce 1970 a později i v 90. letech byla vyrobena hra Záhada Hlavolamu.

Přehled prvních vydání Rychlých šípů

  • Mladý hlasatel (1938 - 1941): 113 pokračování
  • Junák (1946): 4 pokračování
  • Vpřed (1946 - 1948): 103 pokračování
  • Skaut - Junák (1968): 1 pokračování
  • Rychlé šípy (1970 - 1971): 87 pokračování
  • Píseň úplňku (1986): 7 pokračování
  • Mladá fronta (1989): 1 pokračování
  • Ostrov (2009): 1 pokračování
  • celkem: 317 pokračování

Přehled kompletních vydání Rychlých šípů

Rok vydáníTyp vydáníNakladatelství
19981. knižní vydáníOlympia
1998dotisk 1. vydáníOlympia
19992. knižní vydáníOlympia
20043. knižní vydáníOlympia
2006dotisk 3. vydáníOlympia
20124. knižní vydáníOlympia
Jaroslav Foglar
Info o stránkách a kontakt
Vytvořil Pavel Novotný © 2005 - 2015